Leguánovití

Leguán zelený - foto by Christian Mehlführer

Říše: Živočichové (Animalia), Kmen: Strunatci (Chordata), Podkmen: Obratlovci: (Vertebrata), Třída: Plazi (Reptilia), Řád: Šupinatí (Squamata), Podřád: Ještěři (Sauria), Čeleď: Leguánovití (Iguanidae)

Výskyt

Živočichové z čeledi Leguánovití (lat. Iguanidae) se ve volné přírodě vyskytují zejména v tropech a subtropech Severní a Jižní Ameriky. Mnoho druhů žije také na Galapágách, ale i v dalších částech světa.

Zdroj: http://freecoloringpagesite.com/33-world-map-coloring-pages.html/world-map-coloring-1 

Leguánovití žijí:
v severní Americe (tj. Spojené státy Americké, Mexiko, Kuba, Guatemala, Nikaragua)
v jižní Americe (tj. Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Brazílie, Peru, Bolívie, Argentina, Paragvai)
v západní Evropě (tj. Francie, Španělsko)
v severní Africe (tj. Maroko, Algérie, Nigérie, Mali, Egypt, Somálsko)
v jižní Africe (tj. Madagaskar)
v jihozápadní Asii (tj. Izrael, Írán, Saudská Arábie, Yemen, Oman)
v Austrálii (tj. ostrovy Nové Guinei)
místy se objevují i v Německu, Indii, Barmě, Mongolsku

Charakteristika leguánovitých

Leguánovití jsou čeledí malých, středně velkých i velkých plazů. Zástupce této čeledi může měřit jen pár centimetrů, ale i 2 metry. Celkem je známo na 900 druhů těchto ještěrů. Leguánovití se dále dělí na tři velké skupiny – Leguáni, Anolisové, Bazilišci. Některé zástupce těchto druhů si můžete prohlédnout na fotografiích níže.

Leguáni

Leguán zelený (Iguana Iguana)

Foto by Paul and Jill, flickr.com

Leguán černý (Ctenosaura similis)

Foto by Alastair Rae, flickr.com

Leguán jedlý (Iguana delicatissima)

Foto by A New Beginning)'s photos via Getty Images, flickr.com

Leguán modravý (Cyclura lewisi)

Foto by Furryscaly, flickr.com

Anolisové

Anolis barakojský (anolis baracoae)

Foto by rubund, flickr.com

Anolis rudokrký (Anolis carolinensis)

Foto by miggell1, flickr.com

Anolis rytířský (Anolis equestris)

Foto by orestART, flickr.com

Anolis hnědý (anolis sagrei)

Foto by puuikibeach, flickr.com

Bazilišci

Bazilišek zelený (basiliscus plumifrons)

Foto by dpape, flickr.com

Bazilišek pruhovaný (Basiliscus vittatus)

Foto by dpape, flickr.com

Anatomie

Ještěři z čeledi Leguánovití mají podobnou stavbu těla.

Leguáni jsou ještěři, kteří mají středně velké až velké tělo pokryté šupinami a dlouhým nelámavý ocas. Od krku až nakonec ocasu se táhnou ostny, které mohou být různého tvaru a délky. Samci mívají na šíji ostny mohutnější a delší. Na vrcholu hlavy mají tito ještěři tzv. temenní oko, kterým můžou rozpoznat stíny a tím se chránit před predátory. Další ochranné prvky jsou lícní vaky. Ty jsou lépe rozpoznatelné u dospělých jedinců. Výrazným prvkem je i lalok, který má nejrůznější funkce od regulace teploty až po komunikaci. Dospělí ještěři mohou dorůstat 0,9 – 1,8 m, někteří však i 2,1 m. Jejich váha se pohybuje mezi 4 – 8 kg. Dožívají se 15 – 20 let.

Anolisové mají středně velké tělo pokryté drobnými šupinami a velmi dlouhý tenký ocas, který tvoří až 2/3 jejich délky. Výrazným znakem bývá mohutná hlava s velkým hrdelním lalokem, často pestře zbarveným. Na prstech mají tzv. lamely, které slouží pro pohyb i na zdánlivě hladkých plochách. Dorůstají 40 – 80 cm a dožívají se 7 – 10 let (v zajetí i déle). Barva šupin je u anolisů, stejně jako u všech druhů leguánovitých, závislá na prostředí, ve kterém žijí.

Bazilišci jsou podobné stavby těla jako anolisové, avšak na hlavě mají tzv. přilbu, která je velmi často dvojitá. U samce bývá přilba mohutnější a větší. Dospělí jedinci mají i 80 cm a žijí se až 10 let.

Potrava

Volně žijící leguáni se živí převážně listy (kaktusy, mořské řasy), jelikož obsahují velké množství vody (kaktusy až 80%), ovocnými plody, ve velmi malé míře se pak živí drobným hmyzem (např. cvrčci, kobylky, žížaly). Naopak anolisové a bazilišci se živí převážně hmyzem, plži, žábami, malými ještěrkami, rybkami a v menší míře pak květinami a ovocnými plody.

Rozmnožování

Ještěři z čeledi leguánovití se rozmnožují až po dosažení věku pohlavní dospělosti, která závisí na druhu ještěra (např. Anolis obrovský okolo 1 roku, Bazilišek zelený 1 – 2 roky, Leguán zelený 2 - 3 roky). U anolisů probíhá kopulace (která trvá asi 5 minut) ve volné přírodě od dubna do listopadu, kdy samička naklade pokaždé do země 1-2 vejce, celkem jich bývá asi 12. Za 8 – 12 týdnů se líhnou mláďata. Bazilišci jsou velice teritoriální a tak se většinou jeden samec páří s mnoha samicemi. Ty pak nakladou 5 – 15 vajec, ze kterých se mláďata líhnou po 6-ti – 10-ti týdnech. Samci leguánů si ve volné přírodě vytyčí území, kam si pak přivedou jednu nebo více samic, o které se ucházeli. Několik týdnů po kopulaci (která trvá 3 - 4 minuty) samice vybere hnízdiště a vykopá noru, do které naklade 3 – 30 vajec, podle druhu. Tuto noru pak uzavře, ale nechá zde vzduchovou kapsu. Za 12 – 32 týdnů se vylíhlá mláďata dostávají z nory. U většiny druhů jen malé procento dosáhne dospělosti.

Chov ještěra z čeledi leguánovitých v teráriu

Chov ještěra z čeledi leguánovití v zajetí (v teráriu) závisí na mnoha faktorech. Jedním z nejdůležitějších jsou zkušenosti s chovem podobných ještěrů .Výběr samotného druhu by měl záviset právě na zkušenostech. Pokud si nevíte rady ani po nastudování informací o jednotlivých druzích, což je nezbytné při výběru, nechte si poradit od zkušeného chovatele či odborníka. Důležité je i kolik času chcete věnovat péči a zda jste schopni zajistit vhodné podmínky pro život. Zaměřte se i na potravu, doplnění vitamínů a pitný režim.

Při chovu více jedinců je nezbytné zjištění, jak se tito ještěři chovají ve společnosti samců či samic. Je důležité, aby se ještěři chovali v prostředí, v němž daný druh ještěra volně žije. V rámci této problematiky se zaměřte zejména na velikost terária, vhodný substrát, kameny, větve stromů a živé rostliny, osvětlení, vytápění, vlhkost a větrání. Nezapomeňte, že každý druh vyžaduje jiné podmínky pro chov a je nutné jejich důkladné nastudování. Je důležité, aby zvíře nebylo dehydratované, proto dbejte na dostatečný příjem vody. Pozor dávejte i na příjem vitamínů a minerálů, které je nejčastěji nutno k potravě přidat.

K nejčastěji chovaným druhům ještěrů z čeledi leguánovití patří zřejmě leguán zelený a bazilišek zelený. Nicméně chovatelé mají v oblibě i anolisy a další druhy leguánů i bazilišků.

Zajímavosti nakonec

- Jedinci Anolise jeskynního jsou tak světle zbarvení, že na přímém slunci jsou téměř průhlední
- Bazilišek zelený je nejen dobrý potápěč (pod vodou vydrží až 30 minut) a plavec, ale také běžec. Při nebezpečí běží po zadních nohách až 11 km/hod, kdy rovnováhu udržuje ocasem. Na krátkou vzdálenost dokáže běžet i po vodní hladině.

 

Zdroje:

[1] World map. Free coloring page site [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://freecoloringpagesite.com/33-world-map-coloring-pages.html/world-map-coloring-1
[2] Iguanidae. EOL: Encyklopedia of life [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://eol.org/pages/1709/maps
[3] Reproduction. Shorecrest [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://w3.shorecrest.org/~Lisa_Peck/MarineBio/syllabus/ch9vertebrates/reptilesandbirds/repbirdwp/jesse/reproduc.html
[4] Iguanas as pets. Exoticpets [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://exoticpets.about.com/cs/iguanas/a/inguanasexpect.htm
[5] Iguana. A-z-animals [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://a-z-animals.com/animals/iguana/
[6] Green Iguana society. Greenigsociety [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.greenigsociety.org/feedingigs.htm
[7] Caring for your green iguana. 2ndchance [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.2ndchance.info/IguanaCare.htm
[8] Anatomie - der Körper. Green-iguana [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.green-iguana.net/gruener-leguan/leguan-anatomie.htm
[9] Iguanas-Reproduction. Jrank [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://science.jrank.org/pages/3516/Iguanas-Reproduction.html#%20ixzz269FsVjHZ
[10] Green basilisk (Basiliscus plumifrons). Brighter future chalenge [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://brighterfuturechallenge.com/green-basilisk-basiliscus-plumifrons/

Další sekce