Hmyz

Kudlanka nábožná

Říše: Živočichové (Animalia), Kmen: Členovci (Anthropoda), Podkmen: Vzdušnicovití (Tracheata), Třída: Hmyz (Insecta)

Charakteristika hmyzu

Hmyz (Insecta) je nejpočetnější třída živočichů, jak z hlediska druhů, tak z hlediska počtu jedinců, žijících na naší planetě. Přestože byl doposud popsán více než milion druhů hmyzu, stále zůstává dalších deset milionů druhů, které zatím popsány nebyly. Odborníci v souvislosti s tím odhadují, že hmyz představuje 90 % všech živých organizmů na Zemi

Hmyz lze nalézt téměř ve všech prostředích, dokonce i v oceánech, byť zde žije jen několik druhů. Pro všechny druhy hmyzu je společné jejich tělo, rozdělené na tři části – hlavu, hruď a zadeček. Mají tři páry nohou, složené oči a dvě tykadla. Nejčastěji se hmyz pohybuje lezením, mnoho druhů také létá. Spíše výjimečně se dokáže pohybovat i pod vodou, zde se pak jedná spíše o larvální vývojová stadia hmyzu. Existuje však i hmyz, např. z čeledi Gerridae (bruslařkovití), který se dokáže pohybovat po vodní hladině – konkrétně třeba i v ČR žijící bruslařka obecná (Gerris lacustris), viz obrázek.

bruslařka obecná (Gerris lacustris)

Foto by sybarite48, flickr.com

Hmyz žije většinou individuálním způsobem života, některé druhy, jako třeba včely, mravenci, nebo termiti, jsou však velmi sociální a žijí v obrovských, dobře organizovaných koloniích a vykazují dokonce i mateřskou péčí, když se starají o svá vajíčka a mladé. Je rovněž překvapivé, jak účinně dokáží některé druhy hmyzu vzájemně komunikovat. Samec můry vnímá feromony samice na vzdálenost mnoha kilometrů. Řada druhů komunikuje prostřednictvím zvuků (např. cvrčci lákají své partnerky třením křídel), nebo světla (světlušky). Vztah člověka k hmyzu je, nutno uznat, často rozporuplný. Lidé považují hmyz za škůdce, který likviduje jejich plodiny, přenáší nákazu, nebo způsobuje nepříjemné kousnutí. Nicméně, nebýt hmyzu, nedocházelo by ani k opylování rostlin a zásadně by se narušila přírodní rovnováha, což by mělo za následek nedostatek potravin. Některé druhy hmyzu jsou pro člověka nenahraditelné, např. včely (Apis mellifera) v produkci medu, viz obrázek.

Včela medonosná (Apis mellifera)

Foto by ComputerHotline, flickr.com

nebo bourec morušový (Bombyx mori) při výrobě hedvábí, viz obrázek.

bourec morušový (Bombyx mori)

Foto by DavidHT, flickr.com

 

Anatomie hmyzu

Tělo hmyzu je tvořeno vnější pevnou vrstvou, tzv. exoskeletonem, tedy jakýmsi krunýřem, jehož hlavní složkou je polysacharid chitin. Samotné tělo pak tvoří tři propojené části – hlava (caput), hruď (thorax) a zadeček (abdomen). Na hlavě je zpravidla dvojice tykadel, pár složených očí a ústní ústrojí. K hrudi, jež se skládá ze tří částí – prothoraxu, mesothoraxu a metathoraxu - je připojeno šest samostatných končetin, ke každé z těchto částí jeden pár. Pokud má daný druh hmyzu křídla, jsou rovněž připojena k hrudní části těla. Zadeček se skládá z jedenácti částí, které mohou být u některých druhů sloučené, nebo redukované a obsahuje většinu dýchacích, vylučovacích, trávicích i reprodukčních orgánů.

Druhy hmyzu

Taxonomie hmyzu se neustále vyvíjí a mění. Vzhledem k počtu druhů, které hmyz zahrnuje a především k počtu druhů, které zatím pojmenovány nebyly, je zřejmé, že se jedná o velmi složitý systém, v němž nejsou jednotní ani odborní entomologové. Jedním z nejčastěji uznávaných členění hmyzu je jeho rozdělení na dvě základní skupiny (podtřídy): hmyz bezkřídlý (Apterygota) a hmyz křídlatý (Pterygota).

V rámci podtřídy bezkřídlých (Apterygota) jsou zahrnuty tyto skupiny:

Chvostnatky (Archaeognatha) – malý, max. 2 cm velký hmyz. Mají válcovité tělo, zakončené třemi dlouhými přívěsky. Skupina zahrnuje cca 350 druhů.
Šupinušky (Thysanura) – též rybenky, drobný, teplo a vlhkomilný hmyz, často obývá lidská obydlí, např. rybenka domácí (Lepisma saccharina), viz obrázek.

Foto by Cygnus78, flickr.com

Do podtřídy křídlatých (Pterygota) pak patří např.:

Švábi (Blattodea) – známí škůdci, žijící v blízkosti domů. Je popsáno cca 4000 druhů. Středně velký, až velký hmyz, velmi odolný a přizpůsobivý. Např. – šváb obecný (Blatta orientalis), viz obrázek.

Foto by plenty.r., flickr.com

Brouci (Coleoptera) – suchozemský hmyz, typické jsou jeho tvrdé krovky. Nejpočetnější skupina hmyzu, zahrnuje cca 400 000 druhů. Jedním z největších brouků je 22 cm dlouhý titán obrovský (Titanus giganteus) z čeledi tesaříkovitých, viz obrázek

Foto by Didier Descouens, wikipedia.org

Škvoři (Dermaptera) – všežravý hmyz s typickými kleštěmi na konci zadečku – škvor se jimi brání a slouží mu i k chytání potravy. Existuje asi 2000 druhů, nejhojnější je i v ČR se vyskytující škvor obecný (Forficula auricularia), viz obrázek

Foto by Gilles Gonthier, flickr.com

•    Rovnokřídlí (Orthoptera) – hmyz, pro nějž jsou typické jeho silné a dlouhé zadní nohy, které jsou obvykle skákavé – kobylky, cvrčci a sarančata. Samci cvrkají třením nohou o křídla, případně třením křídel samotných. Skupina rovnokřídlí zahrnuje asi 20 000 druhů, např. kobylka zelená (Tettigonia viridissima)

Foto by Gilles Gonthier, flickr.com

•    Strašilky (Phasmatodea) – velký tropický hmyz, skupina zahrnuje fyzicky odlišné strašilky, pakobylky a lupenitky. Všechny jsou býložravé. Je popsáno více než 3000 druhů, např. strašilka ďábelská (Peruphasma schultei), viz obrázek.

Foto by Drägüs, wikipedia.org

•    Kudlanky (Mantodea) – teplomilný tropický hmyz, dravý, živí se jinými druhy hmyzu. Samci jsou menší, po páření se často stávají kořistí samice. Řád kudlanky zahrnuje zhruba 2000 jednotlivých druhů, např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), což je jediný v ČR žijící druh, viz obrázek

Foto by Paco ³ ga Mez, flickr.com

•    Blanokřídlí (Hymenoptera) – hmyz, který má dva páry blanitých křídel, u některých druhů je kladélko přeměněno v žihadlo. Patří sem především sociální hmyz – včely, vosy, mravenci a další. Tento řád zahrnuje 200 000 druhů, např. v ČR se běžně vyskytující mravenec lesní (Formica rufa), viz obrázek

Foto by dave-pemcoastphotos.com, flickr.com

•    Motýli (Lepidoptera) – pro motýly jsou charakteristická jejich barevná, ze dvou párů složená křídla. Zbarvení je buď pestré, nebo naopak nenápadné, ochranné. Řád zahrnuje jak denní motýly, tak i v noci žijící můry. Doposud je popsáno zhruba 170 000 druhů, největší druhy mají rozpětí křídel až 30 cm. V ČR patří k nejrozšířenějším babočka paví oko (Inachis io), viz obrázek.

Foto by didier.bier, flickr.com

Potrava

Stejně jako je hmyz neuvěřitelně rozmanitý co do počtu druhů, je stejně tak odlišný co se týče stravovacích způsobů. Některé druhy hmyzu se živí čistě rostlinnou potravou, některé jsou ale dravé a loví jiné hmyzí druhy, dokonce i jiné drobné živočichy. Velký počet druhů je mrchožravých a podílí se významnou měrou na rozkladu mršin, a jejich ekologický přínos je pak nezměřitelný. Řada hmyzích druhů sbírá nektar a pyl z květů rostlin a je nezastupitelná při opylování. Existuje i hmyz parazitický, který se živí krví zvířat, případně žije přímo uvnitř jejich těl a vyvíjí se v jejich tkáních. Úloha hmyzu v ekosystému je naprosto nezastupitelná. 

Rozmnožování

Většina hmyzu se líhne z vajíček, některé druhy jsou ale vejcoživorodé (např. šváb Blatica dubia), což znamená, že vejce se vyvíjí uvnitř těla matky a mláďata se líhnou okamžitě po snůšce, nebo dokonce živorodé (švábi z rodu Diploptera). Existuje i způsob, kdy se jediné oplodněné vajíčko rozdělí do stovek jednotlivých embryí, jako je tomu u některých parazitických vos.

Přestože některé druhy hmyzu jsou partenogenní, což znamená, že samice nepotřebuje k rozmnožování oplodnění samcem (např. některé druhy strašilek), rozmnožuje se naprostá většina hmyzu klasickým pohlavním způsobem, kdy samec musí oplodnit samici. Biologickým procesem, kterým musí projít všechny druhy hmyzu při svém vývoji, je metamorfóza. Může být buď neúplná, kdy se hmyz postupně mění s každým svlekem, nebo kompletní, kdy hmyz prochází několika vývojovými stadii - od vajíčka, přes larvu, kuklu, až po dospělého jedince (např. u motýlů).

Chov hmyzu v teráriu

Chov hmyzu v domácích podmínkách je sice možný, není však příliš běžný. Chovatelé se nejčastěji zaměřují na zvláštní druhy hmyzu, např. na strašilky, kudlanky, nebo některé druhy motýlů. Např. kudlanky a strašilky nevyžadují nijak velké terárium, postačí rozměr 20x20x30 cm, pro motýly je však zajištění životních podmínek složitější, potřebují mnohem více prostoru. Dále se často chovají kobylky, sarančata, švábi a samozřejmě pavouci. Lze chovat i některé druhy mravenců. Chovatelé terarijních ještěrů si pak často pěstují vlastní cvrčky a červy jakožto krmný hmyz.

 

Zdroje:

[1] Insecta. ZipcodeZOO.com [online]. 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z http://zipcodezoo.com/Key/Animalia/Insecta_Class.asp

Další sekce